AC Olomouc

Účelem zřízení
Archeologického centra Olomouc, příspěvkové organizace, je podílet se na ochraně a záchraně movitých a nemovitých archeologických památek na území Olomouckého kraje, případně na dalším území, a to po předchozím schválení ze strany zřizovatele. Hlavní předmět činnosti spočívá v realizaci předstihových a záchranných archeologických výzkumů na území Olomouckého kraje, v evidenci dokumentaci archeologických akcí, nálezů a nalezišť, v uchovávání nálezů po dobu jejich odborného a technického zpracování, v prezentaci výsledků výzkumů veřejnosti a v osvětové a metodické činnosti v oblasti archeologie, ve spolupráci s ostatními archeologickými pracovišti a kulturními organizacemi. Organizace vydává a veřejně šíří periodické a neperiodické publikace. Organizace je oprávněna případně provozovat doplňkovou činnost navazující na hlavní účel organizace, kterou jí zřizovatel povolí a která nesmí být v rozporu s hlavním účelem, pro který je organizace zřízena. 

Na poli archeologie
vyvíjí Archeologické centrum Olomouc, p.o., aktivity v širokém spektru činností. Od odborných archeologických dohledů na stavbách, přes archeologické výzkumy, zpracování jejich výsledků, prezentaci získaných informací o vývoji společnosti široké laické i odborné veřejnosti až po účast na národní i mezinárodní vědecké činnosti v daném oboru. V rámci výzkumné činnosti řeší výzkumní pracovníci organizace moderními metodami problematiku charakteru a vývoje struktury pravěkého a raně historického osídlení v prastaré kulturní oblasti střední Moravy, a to vědeckou analýzou a publikováním všech nových poznatků z prudce narůstajícího pramenného fondu včetně výsledků zpracování starších výzkumů, které dosud nebyly známy ani odborné veřejnosti. Účastní se výměny poznatků, postupů a zkušeností mezi archeologickými institucemi v ČR i v zahraničí, rozvíjí interpersonální vztahy s odborníky ze všech států, které řeší v rámci archeologie stejné nebo podobné vědecké a výzkumné úkoly, podle svých možností pořádá konference, přednáškovou činnost a pracovní setkání se zainteresovanými odborníky, rozvíjí spolupráci zejména s dosavadními i budoucími zeměmi Evropské unie. Samotný charakter archeologické výzkumné činnosti si navíc vyžaduje rozsáhlou mezioborovou spolupráci, neboť většinu výzkumných úkolů v archeologii nelze řešit v rámci úzké oborové specializace.

Po celou dobu své existence
se organizace snaží urychleně chránit mizející archeologické dědictví a překonat stagnaci, která byla v oboru archeologie na střední Moravě patrná, snaží se podchytit a odborně dohlížet maximální množství investorských akcí, které zasahují do tvářnosti krajiny a ničí případné archeologické památky. Postupně se jí daří z tohoto regionu učinit jednu z lépe prozkoumaných oblastí v ČR. Z mnoha nových velkoplošných archeologických výzkumů se získává enormní množství archeologického materiálu, který je třeba zpracovat. Proto úloha vědeckého výzkumu založeného na zevrubném studiu nových  artefaktů a poznatků, ale i přehodnocení všech dokladů vývoje pravěké a raně historické společnosti, které jsou uloženy v muzeích (Vlastivědné muzeum v Olomouci má druhou největší archeologickou sbírku v ČR), bude zejména v několika následujících letech růst. Bude to vyžadovat zajištění materiálně technického a personálního  vybavení, zintenzívnění národní a mezinárodní spolupráce při řešení stále složitějších, komplexněji posuzovaných a šířeji koncipovaných problémů archeologického bádání. Archeologické centrum Olomouc, příspěvková organizace, v předcházejících letech vytvořilo solidní základnu pro další rozvoj své vědeckovýzkumné činnosti v naznačeném směru. Navázalo osobní kontakty se zahraničními odborníky a institucemi (spolupráce s univerzitami ve Vídni, Trnavě, Freibergu, Bambergu, Bristolu, Krakově, Poznani, Lublinu atd., muzei v Pécsi, Mainzu atd.), spolupracuje se všemi archeologickými institucemi v ČR (muzea, univerzitní pracoviště, o.p.s. atd.), spolupodílí se na řešení několika konkrétních mezinárodních projektů, založilo dvě publikační řady, které slouží zveřejnění zejména materiálových studií z regionu (Archaeologiae Regionalis Fontes – ARF - a Archeologické památky střední Moravy - APSM), koordinuje a garantuje projekt „Archeologie na D47. Projekt záchrany kulturního dědictví“, usiluje v současné době o získání prostředků ze strukturálních fondů EU prostřednictvím několika navržených projektů. 

V letech 1999 – 2002
řešila organizace Výzkumný záměr MK ČR, který však z důvodu neposkytnutí finančních prostředků na rok 2003 nemohl být dokončen. Organizace je celou dobu své existence zapojena do naplňování databází Státního archeologického seznamu (SAS) a Státní archeologické databáze Moravy a Slezska, v případě příznivých okolností se podílí na řešení grantových úkolů (grant MK ČR v letech 1999-2000, obhájený v r. 2001), a to i ve spolupráci s jinými institucemi (AÚ AV ČR, MZM Brno atd.). Organizace dále provádí ediční činnost, pořádá přednášky, příležitostné výstavy. V roce 2001 pořádala velkou retrospektivní výstavu ve Vlastivědném muzeu v Olomouci, která představila veřejnosti zákulisí muzejních sbírek, archeologické práce a nejnovější nálezy ze současných výzkumů. S podobnou výstavou se počítá i do budoucna. 
Výsledky na poli výzkumu byly Archeologickým centrem Olomouc, příspěvkovou organizací, dosaženy zejména v rámci následujících vědeckých aktivit:
Programový projekt  MK ČR “Archeologické památky střední Moravy I (okres Přerov) 1999-2000”, se zaměřením na identifikaci a kvalitní základní, ale také komplexní dokumentaci nemovitých archeologických památek na vymezeném území. Jeho řešitelem byl J.Peška. K obhájení grantového úkolu došlo na počátku roku 2001. Výstupem grantu byla zejména foto- a videodokumentace, celkové geodetické plány lokalit. převedené do digitální podoby. Vytvořen byl katalog a databáze nalezišť, včetně návrhů na jejich památkovou ochranu. Součástí projektu bylo založení nové řady drobnějších publikací pod názvem “Archeologické památky střední Moravy”. Vrcholným výstupem bylo vytvoření videoprogramu s názvem “Utajená minulost” na CD i DVD nejen s širokým odborným, ale také didaktickým využitím. Na grant navázala publikace (Dědictví věků) spojující problematiku nemovitých archeologických nalezišť s moderní prezentací této části kulturního dědictví.
V letech 1999-2003 řešila organizace uchazeče Výzkumný záměr MK0CEZ99F2101 pod názvem “Záchrana, dokumentace a prezentace archeologického kulturního dědictví na střední Moravě”. Vzhledem k tomu, že v posledním roce jeho řešení nebyly organizaci poskytnuty plánované prostředky, nemohl být dokončen a obhájen. V rámci Výzkumného záměru byly vydány 3 publikace řady Archaeologiae Regionalis Fontes, 5 drobných publikací řady Archeologické památky střední Moravy, byla uspořádána velká výstava v r. 2001 pod názvem Lopatou i počítačem, spolupořádána byla výstava Římané a Germáni na střední Moravě, dále byl provedeny zjišťovací archeologické výzkumy na nově objevených nebo ohrožených lokalitách, bylo pořádáno mezinárodní setkání “Initiative Krems 2001” a několik domácích konferencí, bylo navázáno na výsledky výše zmíněného grantu a na jeho základě byla transformována videobanka archeologických lokalit do databáze a byla vytvořena digitální databanka obrazových souborů.
Další výsledky byly dosaženy v rámci pravidelných i příležitostných (závislost na financích) formách publikace výsledků archeologických výzkumů (publikace odborných článků v rámci spolupráce s některými odbornými časopisy nebo i ad hoc, publikační činnost jako součást účasti na konferencích a kolokviích, reciproční vztahy se zahraničními partnery apod.)

Od roku 1995 se podařilo
zviditelnit samotnou archeologii a její oprávněné požadavky na ochranu archeologických památek, které jsou narušovány současnou stavební činností. Za podpory i dalších archeologických pracovišť bylo dosaženo stavu, kdy úředníci státní správy a samosprávy již považují podmínku provedení archeologického výzkumu na každé stavbě za téměř nepominutelnou. Situace, tak jak existuje ve vyspělých zemích EU, však dosud nebylo dosaženo. Jedinou cestou k nápravě je každodenní práce na archeologických lokalitách, v badatelnách, na konferencích a při pořádání výstav, a to tak, aby se veřejnost ztotožnila s nutností chránit, ale i poznávat svou minulost. V několika minulých letech čekal a stále ještě čeká archeology na střední Moravě několik rozsáhlých, svou velikostí a náročností nebývalých, staveb – zejména v souvislosti s budováním dálniční sítě (D1, D47 a R 3508). Záchranné archeologické výzkumy konané na stavbě dálnic přinesou opět velké množství nových poznatků, z nichž ne všechny budou moci být zpracovány a zhodnoceny za finanční účasti investora stavby. Právě jejich vědecké vyhodnocení, uvedení do širších souvislostí a prezentace, ať již formou výstav nebo publikací, bude muset být zajištěno z jiných zdrojů. Po této stránce má i dosavadní archeologická praxe, přes výše uvedená dosažená pozitiva, stále co dohánět. V regionu střední Moravy např. dosud nebyla vydána souhrnná publikace, která by moderním způsobem shrnula a nově vyložila dosavadní výsledky bádání, také řada unikátních mikroregionů, lokalit a nálezů stále čeká na své “objevení”. K dosažení tohoto cíle je třeba nejprve postupně zpracovat jednotlivé lokality formou katalogů nálezů a následně přistoupit k celkovému odbornému zhodnocení získaných poznatků. Z celonárodního hlediska lze tedy konstatovat, že archeologie na střední Moravě se stále ještě musí zabývat snižováním předstihu, který mají jiné regiony ČR (střední Čechy, jižní Morava) a současně musí implementovat všechno pokrokové, co k nám bude přicházet z prostoru EU. To lze uskutečnit jen zvýšenou interdisciplinární mezinárodní aktivitou uskutečňovanou mezi zainteresovanými institucemi.