2008 - Hulín-Pravčice 1

Hulín – Pravčice 1

V podzimních měsících roku 2008 a na začátku roku 2009 proběhlo dokončení prací na výzkumu lokality Hulín – Pravčice 1. Práce se soustředily v jižní části lokality, kde byl skryt dlouhý pás (cca 400 x 30m) ornice v souvislosti s budováním přemostění silnice R55. Celkově bylo v tomto období prozkoumáno více než 300 objetků.
Části této plochy (cca 1000m²) se zachovalými kulturními vrstvami byla zkoumána snižováním vrstev ve  čtvercové síti. Nejstarší komponentou bylo osídlení kultury s lineární keramikou v jihovýchodní části výzkumu reprezentované menším počtem mělkých jam. Výrazněji se rýsovala kultura s moravskou malovanou keramikou. Z průběhu eneolitu zde byly doloženy ojedinělé pozůstatky různých kultur a také dva pohřby v jámách. První ležel v částečně zasypané jámě na břichu a měl jako milodary přiloženy šálek, přeslen, kostěný hrot a hrudku rezavého barviva. Druhý pohřeb byl vybaven pouze. Nádoby lze předběžně datovat do průběhu eneolitu.
  Mimo ojedinělé střepy kultury zvoncovitých pohárů a nitranské kultury z vrstev bylo jako v minulých letech zastoupeno období konce starší doby bronzové kulturně vymezené věteřovskou skupinou. Mimo běžné náplně sídlišť stojí za zmínku další pohřeb v jámě, tentokrát malého dítěte ve skrčené poloze. Z počátků lužických popelnicových polí pochází žárové pohřebiště s 16 hroby, které však byly poničeny skrývkou. Nekropole se nachází v jihozápadním cípu výzkumu. Převládá uložení kremace do urny- popelnice ale vyskytly se i jámové hroby. Kromě popelnic byly přiloženy keramické nádoby a drobné bronzové ozdoby (součásti náhrdelníků, prsteny, náramky). Pro narušení hrobů nelze pevně stanovit původní počet těchto předmětů v hrobech, ale předpokládáme, že se pohyboval v rámci jednotek. Výjimkou byl bohatý hrob, který se podařilo zachytit neporušený. Ve velké zásobnici obsahoval vlastní pohřeb s 12 nádobami (mísy, šálky, amfory) a množství bronzových spirálek z náhrdelníku, prsteny, 2 náramky, zlomek jehlice a zvířecí kost. Urna byla přikryta mísou a obložena dalšími 6 nádobami.
Četné objekty slezské fáze KLPP tvořily více či méně výrazné skupiny. Patrné jsou možné maznicové a uhlíkové vrstvy ve výplni objektů, které snad dovolují uvažovat o požárech.
Pro poznání laténské osady přibyly další dvě polozemnice. Okolo jedné z nich byly dokumentovány kamenné dlážděné plochy.
Sondážními pracemi na polích západně od výzkumu byl prověřen rozsah opevnění římského tábora, které identifikovaly i třetí, západní stranu. Rozsah tábora je nyní doložen an ploše 29,5 ha. Ve výplni příkopu byly doložena vrstva kostí těsně nade dnem. V různých místech bylo nalezeno několik střepů keramiky tzv. terra siggilata, původem z středogalských a porýnských dílen, a také cvočky římských vojenských bot.

Obrázky: Obr. 1- První mrazíky...
Obr. 2- Pohřeb v jámě, pozdní doba kamenná
Obr. 3- Pohřeb v jámě, starší doba bronzová (věteřovská skupina)
Obr. 4- Žárový hrob H31, mladší doba bronzová (lužická kultura)
   Obr. 5- Žárový hrob H27, mladší dob bronzová (lužická kultura)
Obr. 6- Kamenné dláždění v okolí keltské polozemnice, mladší doba železná (laténská kultura)
Obr. 7- Sondování průběhu opevnění římského tábora z markomanských válek (166-180 n.l.)
Obr. 8- Zaoblené nároží opevnění římského tábora zachycené sondou
Obr. 9- Řez příkopem římského tábora zachycený v sondě
Obr. 10- Dokumentace řezu příkopem římského tábora

Hulín – Pravčice 1 ( okr. Kroměříž)

Výzkum prováděný s souvislosti s výstavbou rychlostní komunikace R55 pokračuje i v letošním roce. Od února, kdy začal, jsme se soustředili na dokončení výzkumu v centrální    (na hraně terénní terasy) a jižní části plochy ( podél silnice z Hulína do Pravčic). Nově byl odkryt široký pás pod a po straně zmíněné komunikace, kde je zkoumáno nyní. Počet objektů již přesáhl 1000 a k němu je nutné přičíst informace získané z kulturních vrstev, které byly získány metodou snižování čtverců a sondami. Kulturní vrstvy byly zachovány do mocnosti 80 cm.
Nejstarším zjištěným osídlením je skupina mělkých jam, jejichž výplni se nalezla keramika kultury s lineární keramikou, doplněná kostmi, mazanicí a několika kusy zrnotěrek větších rozměrů. Nedaleko od této nejstarší skupiny se rozkládala jiná skupina objektů kultury s moravskou malovanou keramikou. Výčet nálezů odpovídá běžným sídlištím. Zajímavostí pravděpodobně spojenou s touto kulturou je nález vrstvy rybích šupin ( cca 5 mm) přilepený na vnitřní straně střepu nádoby větší velikosti.
Na většině plochy se ojediněle vyskytovala keramika kultury zvoncovitých pohárů, kultury šňůrové keramiky a nitranské kultury zachovaná ve zlomcích. Kultuře se šňůrovou keramikou náležely i 3 hroby doplňující soudobé pohřebiště na plošině terénní terasy.
Většina objektů i objem nálezů se pojí s dobou bronzovou, kdy se objevují dva výrazné celky a to věteřovská skupina a slezská fáze KLPP. Předběžně lze potvrdit i další fáze osídlení doby bronzové ( ÚK, SDMK, lužická fáze KLPP). Rozsah výzkumu umožnil sledovat rozložení zaniklých osad. Objemné jámy věteřovské skupiny zaujímaly okraj výše zmíněné terénní terasy a její svah až k nivě řeky, kdežto pozdně bronzové jámy se soustředily spíše v nižších polohách. Byly zjištěny další pozůstatky jedinců i částí lidských těl v jámách a vrstvách (VěS). Mezi méně obvyklé předměty pozdní doby bronzové náleží kadluby, přívěšek z mořské mušle, model picího rohu, bronzové ozdoby aj.
Ze starší doby železné se mnoho dokladů nezachovalo, ale následující mladší doba železná po sobě zanechala osadu laténské kultury spojenou s historickými Kelty. Poznatky z loňské sezóny byly rozšířeny o dva půdorysy typických chat a rozmístění laténské keramiky v kulturní vrstvě, objekty tohoto stáří byly zjištěny ojediněle.
Přínosným se stalo odkrytí charakteristické brány pochodového tábora římské armády. Konkrétně se jedná o jižní bránu a od ní na východ směřující linii příkopu, která byla identifikována jak zahloubením příkopu, tak jeho profilů v kulturních vrstvách. Podařilo se tak zjistit jeden z rozměrů tábora, neboť v již na počátku výzkumu byla odkryta brána severní. Jejich vzdálenost činila cca 500 m a pokud se potvrdí předpokládaný půdorys tábora jako čtverce se zaoblenými rohy, pak již nyní můžeme odhadovat rozlohu tohoto tábora na přibližných 25 ha. Stejného stáří je keramika, tzv. terra sigillata, často uváděná jako doklad obchodu v době římské, neboť byla produkována v jižní Francii. Nemnoho keramiky starší doby římské bylo vykopáno z vrstev z okolí příkopu a místa nálezu terry sigillaty.