2007 - Křenovice 2

Křenovice 2

Ještě v sezóně roku 2006 byly začaty archeologické práce na lokalitě Křenovice 2 na Kroměřížsku. Archeologický výzkum byl prováděn v předstihu před výstavbou dálnice D1 z Vyškova do Kroměříže a pokračoval do konce dubna 2007.
Lokalita leží na terénním výběžku, jehož severní strana prudce klesá k údolí řeky Haná, východní stěny padají do dost hlubokého údolí potoka Syrovátka a ze západu je výrazně ohraničen hlubokým přírodním žlabem. Nadmořská výška lokality je cca 220 – 230 m.
Na lokalitě bylo prozkoumáno cca 450 objektů z několika období pravěku a rané doby dějinné. Nejstarší osídlení lokality reprezentuje kultura s moravskou malovanou keramikou (1.pol. 4. tis. př.n.l.). Za zmínku určitě stojí nález částečně dochované lidské plastiky.
Na temeni kopce bylo prozkoumáno několik objektů mladoeneolitické jevišovické kultury (1.pol.3.tis.př.n.l.), obsahující menší soubor keramických nálezů a také ojedinělý nález malé zvířecí plastiky.
Závěr starší doby bronzové reprezentuje kultura věteřovská (konec 1.pol.2.tis.př.n.l.). Objekty této kultury byly soustředěny především ve střední části lokality. Lze je popsat jako jámy větších rozměrů bohaté na keramický i osteologický (kosti) archeologický materiál. Mezi keramickými fragmenty najdeme typické tvary zásobnic, dále také amorky, koflíky či soudkovité hrnky. 
V největším počtu se na lokalitě vyskytly objekty slezskoplatěnické fáze kultury popelnicových polí (1.pol.1.tis.př.n.l.). Jednalo se jak o zásobnicové jámy, tak o tzv. hliníky (zdroje hlíny pro stavbu obydlí apod.) a především kůlové jamky – pozůstatky nadzemních staveb. Je možno se  skoro zcela jistě domnívat, že osada lidu popelnicových polí ve východní části lokality, blíž potoka Syrovátka, byla satelitní osadou z literatury známého hradiska, které se nachází na kopci na druhém břehu potoka. Z objektů pochází klasický sortiment archeologických nálezů,  jako jsou četné zlomky keramických nádob, zvířecí kosti i hliněná mazanice, ale také keramická chřestítka, fragmenty bronzových předmětů či třeba železný nůž.
Pravděpodobně z doby hradištní pochází nález čtyř špatně dochovaných hrobových celků, ve kterých byly zkoumány částečně zachované lidské pozůstatky. Ve třech hrobech (s orientací delší osy ve směru V–Z) byly lidské kostry uloženy v napřímené poloze na zádech, jeden hrob byl žárový. Kromě malé záušnice z bronzového drátku v hrobech nebyly nalezeny žádné milodary.
Nejmladší stopy historie na lokalitě představují pozůstatky příkopů a čtvercových střeleckých postů z období třicetileté války.