Úvodní stránka > Archeologické výzkumy > Archív výzkumů > 2006 - Hulín 4

2006 - Hulín 4

Hulín 4

Výstavba dálniční i silniční sítě na střední a východní Moravě umožnila téměř komplexní prozkoumání řady známých, ale také nově odkrytých archeologických lokalit.
Kromě zbytků velkých pravěkých sídlišť, jako jsou lokality Vrchoslavice – Vitčice 1, Hulín 1 a Hulín 3, nacházíme na jejich okraji i lokality s nevelkým počtem dochovaných objektů a s minimálním obsahem nálezů,  např. areály využívané k hospodářským účelům, k pěstovaní obili a dalších zemědělských produktů.
Mezi takové areály patří Hulín 4, lokalita o rozloze téměř 32 ha, na jejíž ploše bude stát mimoúrovňová křižovatka spojující dálnici D1 a silníce R 49 a R 55.
Lokalita Hulín 4 se nachází na sever od města Hulína v rovinatém terénu, který je součástí Holešovské plošiny – krajiny uzavřené údolím řeky Moravy na západě a Hostýnsko – Vsetínskou pahorkatinou na východě.
Původně v těchto místech protékal potok, který byl kvůli získání orné půdy v druhé polovině 20. století zatrubněn, což změnilo ráz nejbližšího okolí. 
Na celé ploše lokality bylo prozkoumáno 86 archeologických objektů. Objekty se koncentrovaly do několika skupin, které zřejmě původně kopírovaly východní břeh dnes už neexistujícího potůčku.
Prozkoumané objekty byly velmi chudé na nálezy. Jen v několika z nich byly nalezeny fragmenty keramiky, zvířecí kosti či v jednom případě bronzová jehlice.
Kvůli absenci keramiky či jiných datujících artefaktů nelze většinu zkoumaných objektů zařadit do archeologických kultur či období. A to s výjimkou několika málo případů.
Tak třeba skupinu objektů ležících v centrální části zkoumané plochy lze na základě keramiky datovat do slezskoplatěnické fáze kultury lužických popelnicových polí (10.-6. st.př.n.l.), zatímco další skupinu, vzdálenou cca 0,3 km severním směrem, lze datovat do starobronzové nitranské kultury (poč. 2.tis.př.n.l.).
Kromě sídlištních objektů byly v centrální části lokality odkryty také 3 hrobové celky eneolitické kultury se šňůrovou keramikou (konec 3. tis.př.n.l.). Jednalo se o jeden větší hrob, do něhož byli uloženi dva jedinci vybavení na posmrtný život kamenným sekeromlatem, pazourkovou sekerkou, kamenným brouskem, kostěným dlátkem a špatně zachovalou atrapou kamenného sekeromlatu vyrobenou zřejmě z pískovce.
Dva menší hrobové celky už nebyly tak bohatě vybaveny. V hrobě č. 2 byly nalezeny jen dolní končetiny a v hrobě č. 3 se z kostry dochovaly jen zlomky zubů a hůře dochovaný keramický pohár zdobený otiskem šňůry.
Fotodokumentace
  • Část skryte plochy výzkumu

  • Další hrob lidu se šňůrovou keramikou.

  • Detail na pazourkovou sekerku v hrobové výbavě.

  • Hrob lidu kultury se šňůrovou keramikou.

  • Kostra zvířete v zásypu objektu.

  • Porušená vyzdívka studánky.