2009 - Pravčice 2

Pravčice 2 - „Losky“. KLPP. Sídliště. Záchranný výzkum.

Podnětem pro archeologický výzkum lokality byla plánovaná výstavba rychlostní silnice R 49 Hulín – Holešov. Výkopové práce byly zahájeny v dubnu 2009 a pokračovaly až do poloviny listopadu 2009, přičemž výzkum bude pokračovat i v roce 2010.
Lokalita se nachází v rovinatém terénu na severovýchod od obce Pravčice, který je součástí Holešovské plošiny, krajiny uzavřené údolím řeky Moravy na západě a Hostinsko – Vsetínskou pahorkatinou na východě.
Nadmořská výška lokality je 200,50 až 201,50 m.
Plocha výzkumu má průběh severovýchod – jihozápad. Jejím východním okrajem byl zlom plošiny, od kterého plocha výzkumu klesala jihozápadním směrem k pravému břehu potoka Roštěnka, který byl zároveň západní hranicí výzkumu.
Z hlediska metodiky byl výzkum rozdělen na dvě části. Část východní, na mírném svahu, kde byly odkryty typické archeologické objekty: sídlištní jámy, kůlové jamky a hliníky zahloubené do podloží, a západní – spodní část, která ležela v původní inundaci potoka. Tato část byla rozměřena do čtverců a následně prozkoumaná v šachovnicovém systému.
Na prozkoumané ploše bylo odkryto 89 objektů a vytýčeno 70 čtverců o výměře 5×5 metrů, ze kterých byla většina prozkoumána. Sídlištní objekty valnou většinou patřily do období popelnicových polí, a to do jejich slezskoplatěnické fáze. V této časti lokality patřil dále jeden sídlištní objekt kultuře kulovitých amfor a nalezly se zde také pozůstatky pravděpodobně novodobé cesty, která vedla na západní straně původního koryta potoka a vzniklého zde močálu.
Ve zkoumaných čtvercích se nepodařilo objevit archeologické objekty, což potvrzuje, že zkoumaná, přes 1 m silná vrstva, vznikla během cyklických výlevů potoka a pravěké osídlení se udržovalo těsně nad její hranou. Přesto byl v prokopaných čtvercích objeven početný soubor artefaktů (keramika, mazanice, zvířecí a lidské kosti, bronzové pukličky či fragment kadlubu na odlévání sekerek). Mezi nálezy opět dominuje kultura popelnicových polí. Byl objeven také menší počet střepů datovaných do období laténu a do doby římské.
Je nutné podotknout, že blízkost potoka a s tím spojená vysoká hladina spodní vody nedovolila prozkoumání většiny čtverců až na podloží.
Výzkum na lokalitě bude pokračovat v roce 2010.

Pavlína Kalábková, Jaroslav Peška, Arkadiusz Tajer