NAKI

Výzkum historických cest v oblasti severozápadní Moravy a východních Čech

První práce zabývající se studiem historických cest vznikaly již od pol. 19. století, a to především v rámci oboru historické geografie, kde se však uskutečňoval pouze sběr archivních pramenů. Tento stav zůstal téměř nezměněn až do 2. poloviny minulého století, kdy se do výzkumu kromě stále dominantní historické geografie postupně začleňovaly také další vědecké disciplíny především pak archeologie.

Dalším mezníkem ve výzkumu byla 90. léta, ve kterých proběhly první rozsáhlejší terénní výzkumy reliktů starých cest, díky nimž začaly vznikat také nové teorie o vedení starých komunikací krajinou (Adam, 2004; Bolina, 2004; Cendelín, 2000; Černá and Velímský 1990; Kubů a Zavřel, 2007; Severin, 2000). Výzkum se postupně stával interdisciplinární záležitostí sdružujíce obory od historie, historické geografie a archeologie až po geologii a geoinformatiku.

V roce 1995 byl na toto téma poprvé uspořádán seminář v Brně pod názvem „Staré stezky“, který byl následně každoročně opakován nejprve pod vedením Ing. Květa (do roku 1999) a poté pod záštitou NPÚ, územního odborného pracoviště v Brně. V rámci těchto seminářů se postupně řešily otázky vzniku nové vědní disciplíny, která by sdružovala veškeré úkony probíhající v rámci výzkumu starých cest, dále otázky zavedení jednotné terminologie, metodiky identifikace a ochrany reliktů starých stezek, způsobů prezentace tohoto druhu kulturního dědictví a mnoho dalších problémů. Přestože se tyto otázky řeší již několik let, neexistuje do dnešního dne ani jednotná metodika ani ustálená terminologie a ani jednotný název pro tento nově vznikající obor. Dosti opomíjené jsou také možnosti prezentace tohoto typu kulturního dědictví laické veřejnosti a jeho aplikace v rámci podpory cestovního ruchu a turismu. Výjimkou jsou pouze „Zlatá stezka“ (souhrnný název pro systém severojižních středověkých obchodních cest, které překračovaly šumavské hvozdy a spojovaly Čechy s Podunajím), která byla za posledních 15 let důkladně zmapována a také dosti popularizována především díky práci dvojice badatelů Kubů, Zavřel a druhá tzv. „Zlatá cesta“ (spojnice Praha - Norimberk, významná mezinárodní cesta užívaná zejména za dob Karla IV.) na jejímž terénním výzkumu i propagaci se podílel a stále podílí zejména pan Roman Soukup z Tachova.

Podobné aktivity lze sledovat také mimo ČR. Na bavorské straně Šumavy P.Praxl (1995), v Horní Falci D.J.Manske (2003), na německé straně Krušných hor R. Wissuwa (1998), na Slovensku M. Slivka (1998) a M. Hanuliak (1998) a v Polsku J. Sadowska-Topór (1999). V posledních letech lze nejintenzivnější činnost registrovat především na bavorské straně Šumavy, kde se k výzkumu reliktů starých cest využívá kromě klasických metod (terénních průzkumů a časově náročného geodetického měření) také metod pokročilejších.

Naprostým převratem ve výzkumu této oblasti je především zavedení technologie leteckého laserového skenování (airborn laser scanning), která umožňuje detekovat mnohonásobně více reliktů starých cest, než u všech ostatních doposud používaným metod dohromady (Bayerisches Landesamt für Denkmalpflege 2010).

O projektu

Název: Výzkum historických cest v oblasti severozápadní Moravy a východních Čech
Doba řešení: 03/2011 - 12/2014
Číslo: DF11P01OVV029

Projekt byl finančně podpořen Ministerstvem kultury ČR v rámci Programu aplikovaného výzkumu a vývoje národní a kulturní identity (NAKI). Na jeho řešení se podílí kromě Centra dopravního výzkumu také Katedra historie Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci, Archeologické centrum v Olomouci a další externí pracovníci.

Cíle projektu

Kriticky zhodnotit stávající a následně vytvořit novou jednotnou metodiku identifikace, popisu a návrhu ochrany reliktů historických cest. Metodika bude uplatnitelná také v zahraničí (bude i v anglickém a německém jazyce).

Prezentovat nově zjištěné informace o historických cestách ve formě několika specializovaných map, prostřednictvím článků v odborných periodikách a článků ve sbornících a také pomocí webového portálu www.historicke-cesty.cz, kde budou ve formě internetové databáze veškerá data týkající se starých cest průběžně spravována a prezentována. Součástí internetových stránek bude také mapový server VectorMap propojený s internetovou databází, kde budou obsaženy jednotlivé mapové vrstvy obsahují bodové (polohy mostků, lávek, příznaků historických cest, strážných lokalit atd.), liniové (průběhy zpevněných cest, nezpevněných úvozových cest, zaniklých cest identifikovaných z leteckých snímků atd.) i plošné objekty (historické průchozí komunikační prostory apod.)

Zajistit edukaci veřejnosti uspořádáním 2 konferencí a realizací výstavy v Muzeu silnic ve Vikýřovicích u Šumperka.

Využít výsledků také k podpoře turismu a cestovního ruchu – uskutečnit několik jednání s dotčenými obcemi a s místními akčními skupinami (MAS), v rámci nichž budou navrženy nové způsoby společného rozvoje a propagace regionů pod sjednocujícím logem ve vazbě na téma historické dopravy.

Poslání a očekávané přínosy projektu

Oblast severozápadní Moravy a východních Čech je, co do počtu dochovaných reliktů starých cest, naprostým unikátem nejen v národním, ale i středoevropském měřítku (je zde dokonce mnohem více reliktů, než na dnes nejznámější a nejvíce připomínané tzv. Zlaté stezce). Je proto velmi žádoucí, aby se zde uskutečnil důkladný výzkum, který by nejen zdokumentoval, nýbrž také navrhl způsob ochrany vybraných reliktů. Tento problém by se měl řešit skutečně zavčas, dokud nebudou relikty postupně zničeny těžkou lesní technikou, což je stále více aktuální problém nejen pro tuto vymezenou oblast. Posláním navrhovaného projektu je tedy zdokumentovat a navrhnout způsob ochrany kriticky ohrožených reliktů starých cest, ať už se jedná o kamenné mostky, zpevněné úseky cest, příznaky při cestách (kamenné kříže, milníky, patníky, brzdové kameny atd.) či jen o nezpevněné úvozové cesty, které mohou kolikrát přinést zcela nové poznatky o historickém vývoji regionu. Projekt napomůže k lepší identifikaci, ochraně a uchování vybraných reliktů starých cest pro další generace a také k lepšímu celkovému poznání historie regionu. Relikty starých cest a jejich příznaky lze označit také za významné atraktivity, které mohou napomoci k lepší prezentaci regionů a k posílení programů pro všechny formy cestovního ruchu a turistiky (budování nových naučných stezek, pěších tras a cyklotras, hypostezek, singltreků a dalších produktů).

Řešitelé projektu

Centrum dopravního výzkumu, v. v. i.

• Mgr. Jan Martínek - vedoucí projektu
• Mgr. Jan Kubeček - GIS specialista
• Ing. Martin Látal - GIS specialista, programátor
• Ing. Jindřich Ambrož - programátor

Univerzita Palackého v Olomouci

• PhDr. Jiří Šmeral - historik

Archeologické centrum v Olomouci, p.o.

• PhDr. Jaroslav Peška, Ph.D. - archeolog
• Mgr. Marek Kalábek - archeolog
• Mgr. Jakub Vrána - archeolog

Externí pracovníci

• RNDr. Aleš Létal, Ph.D. - geograf, vedoucí oddělení fyzické geografie na UPOL
• doc. Mgr. Ondřej Bábek, Dr. - geolog, vedoucí Katedry geologie na UPOL
• RNDr. Jakub Miřijovský - geoinformatik, odborník na leteckou prospekci
• RNDr. Jan Brus - geoinformatik, odborník na leteckou prospekci
• Mgr. Pavel Šlézar, Ph.D. - archeolog, vedoucí odboru archeologie NPÚ, ÚOP v Olomouci
• PhDr. David Vích - archeolog, pracovník Regionálního muzea ve Vysokém Mýtě