Trnávka 5
TRNÁVKA 5 – žárové pohřebiště z pozdní doby halštatské
Archeologický výzkum v rámci stavby úseku dálnice mezi Přerovem a Lipníkem nad Bečvou přinesl objev žárového pohřebiště na katastru obce Trnávka datovaného do závěrečné fáze doby halštatské (obr. 1, obr. 2). Pohřebiště bylo do tohoto období chronologicky zařazeno prostřednictvím výzdoby na povrchu keramických nádob uložených do hrobových jam (obr. 3, obr. 4, obr. 5). Během výzkumu bylo pohřebiště zachyceno v celém svém půdorysu, odkryto bylo celkem 71 žárových hrobů. Uložení spálených kosterních pozůstatků do hrobu nebylo striktně urnové, část pozůstatků byla vložena ve vrstvě na dno hrobová jámy spolu s uhlíky, jen nepatrná část kosterních pozůstatků se nacházela v urně. Nádoby uložené v hrobových jamách nebyly omezeny jen na urny, počet nádob v jednom hrobu se pohyboval mezi jednou (urna) a více než dvaceti. Charakter spálených pozůstatků (jejich barva a fragmentárnost) dovoluje určit, že kremační teplota přesahovala více než 1000 °C. Jedná se o technologicky dokonalý proces kremace lidských kosterních pozůstatků. Pokud byla do hrobu uložena zásobnice (vždy největší nádoba z uložených) jejím obsahem byla vždy nádoba menší (obr. 6.) Tato opakující se situace byla zjištěna během vyjímání obsahu hrobů. Některé nádoby byly vyzvednuty in situ k následnému laboratornímu zpracování neinvazivními zobrazovacími metodami. Kromě keramických nádob byly do hrobu vkládány železné předměty (nože-břitvy, jehlice a náramky), bronzové předměty (spony a spirálky) či skleněné korálky (obr. 7, obr. 8, obr. 9). Tafonomie sledovaná během dokumentace a celkové uspořádání artefaktů v hrobových jamách ukazuje na ukládání spálených těl a všech vkladů do hrobových komor, hrobové jámy byly tedy konstrukčně upraveny (obr. 10). V průběhu výzkumu bylo přímo v terénu měřeno pH výplně hrobových jam i obsahu některých nádob, každý objekt byl kresebně dokumentován pomocí rastrové sítě (obr. 11) a některé hroby byly digitalizovány pomocí 3D skeneru (obr. 12).
Lukáš Šín