Hulín-Pravčice

Na podzim roku 2006 byl pracovníky AC Olomouc pod vedením Bc. M. Pauluse prováděn předstihový archeologický výzkum v záboru stavby budoucí dálnice D1 (PAULUS – PEŠKA 2007). Lokalita leží  na rozhraní katastru Hulína a Pravčic na mírném návrší 0,5 km západně od Pravčic v polní trati „U obrázku“ (obr. 1). Jedná se o velkou polykulturní lokalitu osídlenou od starší doby bronzové až po dobu římskou. Již při provádění skrývky orniční vrstvy byly narušovány archeologické objekty. Jedním z nich byl i mělce zahloubený kostrový hrob, jehož prvotní vyhodnocení je předmětem tohoto článku.

Hrob H7

(obr. 2; foto 1)Mocnost ornice a podorničí dosahovala v místě hrobu 0,6 m. V obdélné hrobové jámě s rozměry 2,35×1,14×0,14 m orientované S–J se našel špatně dochovaný mužský skelet v natažené poloze. Tělo leželo v západní polovině hrobové jámy, v pravé polovině hrobové jámy byly uloženy milodary. Z výbavy mrtvého se dochovaly neobvyklé předměty z keramiky, železa, bronzu, kosti a jantaru. U vnitřní strany pravého kolena ležela železná spona (č. 1), přes levou paži je položena keramická mísa (č. 13). V SV rohu hrobu se nacházela skupina keramických střepů (č. 15). Mezi levou rukou a V stěnou jámy je nakumulováno 18 předmětů: bronzová tyčinka s očkem a kování pouzdra pro ni (č. 4, 7, 10), bronzové články řetízku (č. 5, 9, 16, 21), bronzová pinzeta (č. 6), zlomky železných nůžek (3, 22?), zlomek železného břitu (č. 23), zlomek železa (č. 18), železná palička (č. 12), kostěné hrací kostky (č. 17, 19), jantarový korálek (č. 8) a figurky pro stolní hru z jantaru (č. 11). Koncentrace předmětů byla nejspíš způsobena uložením v nedochovaném organickém obalu. Podél levé strany těla se nacházely dvě stejně orientované bronzové „osky“ ležící 1,05 m od sebe (č. 2, 14, 20).

Popis inventáře1

Lučík železné kolínkovité spony /min. d = 43 mm/ – inv.č. 19/06–806–1 (obr. 4:1).2 – Bronzová „oska“ /d = 56 mm/ s nasazeným kroužkem /Æ 7 mm/ – inv.č. 19/06–806–2 (obr. 3:2).3 – Zlomek železných nůžek /min. d = 135 mm/ – inv.č. 19/06–806–3 (obr.  4:3).4 – Bronzová tyčinka s očkem a obdélným otvorem; u zakulaceného konce je navléknuta na dvě bronzová kování /d = 112 mm, Æ tyčinky = 3 mm/. Bronzová kování „schránky“ tyčinky s bronzovými hřebíky /d = 15 mm, š = 9 mm/. Plechové kování se skládá z centrálního kroužku s otvorem pro pohyb tyčinky a dvou postranních kroužků pro uchycení bronzových hřebíků se zahnutými konci /d hřebíku = 12 mm, Æ hřebíku 1 mm/  – inv.č. 19/06–806–4 (obr.  3:4).5 – Dva bronzové články řetízku navlečené na kroužku /d = 25 mm/. Článek je tvořen přehnutým, do osmičky vystřihnutým plíškem spojeným na jedné straně nýtem /d = 11 mm, š = 5 mm/. Kroužek kruhového řezu /Æ 10 mm/. inv.č. 19/06–806–5 (obr. 3:5).6 – Bronzová lichoběžníkovitá pinzeta s pérem na týlu a pohyblivým jezdcem v drážce v podélné ose sloužící k zajištění uzavření. Pinzeta je zdobena podél delších okrajů drobnou rytou vlnicí s důlky /d = 58 mm, š = 12 mm/ – inv.č. 19/06–806–6 (obr. 3:6).7 – Bronzové plechové kování – svorka, skládající se z čtyřnásobně housenkovitě  vystřiženého  plechu /d = 19 mm, š = 5 mm/ spojeného s obdélným rozlomeným plíškem /d = 19 mm, š = 5 mm/ dvěma zahnutými bronzovými hřebíky /d hřebíku = 15 mm, Æ hřebíku 1 mm/ – inv.č. 19/06–806–7 (obr. 3:7).8 – Drobný diskovitý korálek z jantaru /Æ 13 mm/ – inv.č. 19/06–806–8 (obr. 5:8).9 – Dva bronzové články řetízku navlečené na kroužku /d = 19 mm/. Článek je tvořen přehnutým do osmičky vystřihnutým plíškem s odlomenými spoji pro nýtek /d = 8 mm, š = 5 mm/. Kroužek kruhového řezu /Æ 10 mm/. inv.č. 19/06–806–9 (obr. 3:9).10 – Bronzové plechové kování tvaru osmičky /d = 10 mm, š = 4 mm/ se dvěma bronzovými hřebíky /d = 14 mm, Æ hřebíku 1 mm / na uchycení (dochován jeden celý a hlavička druhého) – inv.č. 19/06–806–10 (obr. 3:10).11 – a – Jantarová hrací figurka polokulovitého tvaru ve spodní třetině s ubývající podstavou se stříbrným středovým hřebem s hlavičkou rozdělenou zářezy na třetiny /Æ výdutě19 mm, Æ podstavy 16 mm, v = 16 mm/ – inv.č. 19/06–806–11a (obr. 5:11e).11 – b – Jantarová hrací figurka polokulovitého tvaru /Æ výdutě17 mm, v = 12 mm/ – inv.č. 19/06–806–11b (obr. 5:11a).11 – c – Jantarová hrací figurka polokulovitého tvaru /Æ výdutě16 mm, v = 14 mm/ – inv.č. 19/06–806–11c (obr. 5:11b).11 – d – Jantarová hrací figurka polokulovitého tvaru ve spodní třetině s ubývající podstavou /Æ výdutě18 mm, Æ podstavy 14 mm, v = 17 mm/ – inv.č. 19/06–806–11d (obr. 5:11c).11 – e – Jantarová hrací figurka polokulovitého tvaru ve spodní třetině s ubývající podstavou /Æ výdutě16 mm, Æ podstavy 14 mm, v = 15 mm/ – inv.č. 19/06–806–11e (obr. 5:11d).12 – Železná třecí palička či obušek /d = 180 mm, Æ horního kulovitého vývalku 37 mm, Æ válečku 15 mm, Æ dolního kulovitého vývalku 20 mm, hmotnost = 337 g/ – inv.č. 19/06–806–12 (obr. 4:12).13 – Část široce rozevřené mísy /Æ okraje = 270 mm, Æ dna = 86 mm, v = 98 mm/ – inv.č. 19/06–806–13 (obr. 6:13)14 – Bronzová „oska“ /d = 56 mm/ – inv.č. 19/06–806–14 (obr. 3:14).15 – Zlomky dna nádobky /Æ dna = 78 mm/ – inv.č. 19/06–806–15 (obr. 6:15).16 – Bronzové profilované „nákončí“ s kroužkem /d = 21 mm, Æ kroužku = 10 mm/ – inv.č. 19/06–806–16 (obr. 3:16).17 – Kostěná hrací tyčinka s korodovaným povrchem bez znatelných bodů /d = 21 mm, š = 5 mm/ – inv.č. 19/06–806–17 (obr. 5:17).18 – Zlomek železa z nožnic? /min. d = 27 mm, š = 14 mm/ – inv.č. 19/06–806–18 (obr. 4:18).19 – Kostěná hrací tyčinka s vykrouženými kroužky a středovými tečkami s lehce korodovaným povrchem /d = 23 mm, š 5 mm/ – inv.č. 19/06–806–19 (obr. 5:19).20 – Bronzový plochý plechový kroužek obdobný kroužku z bronzové osky /Æ 8 mm/ – inv.č. 19/06–806–20 (obr. 3:20).21 – Bronzové očko /d = 16 mm, š očka = 7 mm/ – inv.č. 19/06–806–21 (obr. 3:21).22 – Zlomek oblouku nožnic (?) /d = 65 mm, š = 15 mm/ – inv.č. 19/06–806–22 (obr. 4:22).23 – Zlomek břitu z nožnic (?) /d = 50 mm, š = 15 mm/ – inv.č. 19/06–806–23 (obr. 4:23).

Předběžné zhodnocení nálezů

Hrob z doby římské se nachází na lokalitě s ojedinělými sídlištními nálezy z pozdní doby římské a zároveň v areálu římského pochodového tábora z období markomanských válek (PAULUS, M. – PEŠKA, J. 2008).

Keramika (obr. 6)

V hrobovém inventáři byly nalezeny části dvou nádob. První je široce rozevřená mísa s hráněným okrajem (č. 13) a druhý patří dnu menší nádobky (č. 15). Mísa je charakteristická pro przeworskou oblast. V ruce zhotovená mísa má své analogie na mnoha pohřebištích v Polsku např. Kamieńczyk – mísa typu II.2 (DĄbrowska 1997, H79 – Taf. XLI. 11; H82/83 –Taf. XLV 1, H115 – Taf. LX 18, H212 – Taf. CXII 10, H357 – Taf. CLXIII 4, H391 – Taf. CLXXXI 10), Ciecierzynir (MARTYNIAK – PASTWIŃSKI – PAZDA 1997, H56 – Tab. LXII 4, H61– Tab. LXV 6) a datujeme ji do předdřímského období (stupeň A2–A3). To je překvapující zjištění vzhledem k dataci ostatních nálezů.

Bronzy (obr. 3)

Skupina bronzových předmětů obsahuje několik drobných plechových kování (č. 4, 7, 10). Můžeme je interpretovat jako kování malé obdélné schránky, do níž byla umístěna bronzová tyčinka, kterou se dalo otáčet či ji vytahovat. Jedná se nepochybně o provinciální výrobek jehož funkce je nejednoznačná. Může se jednat například o nějaký lékařský nástroj nebo o klíč k otvírání schránky… Analogie nám prozatím nejsou známi. K těmto kováním by mohly náležet i články řetízku, profilované nákončí a očko (č. 5, 9, 16, 21). Obdobné řetízky sestavené z kruhových kroužků a přehnutých bronzových plíšků spojených nýtem se vyskytoval například jako součást skříněk, na picích rozích (ZEMAN 2000, 135) nebo součást opasku. Velice exkluzivně působí i dobře zachovaný exemplář neobvyklé pinzety (č. 6). Zajímavá konstrukce sestává z vratného péra v týlu pinzety a pohyblivého jezdce v drážce sloužícího k zajištění uzavření. Tento systém mohl udržet zavřenou pinzetu i s nějakým předmětem. Není vyloučeno, že se mohla používat i jako medicínská svorka. Pinzeta je zdobena podél delších okrajů drobnou rytou vlnicí s důlky.Poslední bronzové artefakty jsou dvě stejné „osky“ (č. 2, 14) na níž byly navléknuty bronzové kroužky. Poloha osek vzdálených od sebe 1 m naznačuje, že byly připevněny na jednoduchou dřevěnou konstrukci – rám či hůl. 

Železa (obr. 4)

Železné artefakty jsou zastoupeny zkorodovaným pozůstatkem nejspíš plochého lučíku kolínkovité spony datovaného do 2. pol. 2. stol. – 1. pol. 3. stol. (PEŠKAŘ 1972, 90; GUPTE 1998). Dalšími předměty identifikovanými v germánském hrobu jsou čtyři zlomky pocházející nejspíš z jedněch nůžek (č. 3, 18, 22, 23). Jedná se o typ s prostým obloukovitě zahnutým držadlem, které nelze spolehlivě datovat.Posledním nálezem ze železa je palička do hmoždíře nebo obušek (č. 12). Tento předmět by mohl případně doplňovat možnou „medicínskou soupravu“ (viz. předchozí bronzy).

Kosti (obr. 5)

Souprava z kosti obsahuje dvě hrací kostky/tyčinky (č. 17, 19). První kostka má svůj povrch natolik narušený, že nelze odhadnou, zda–li jsou na něm zobrazeny tečky příslušných bodů. Na povrchu druhé kostky lze rozpoznat z části dochované body v podobě vykroužených kroužků s tečkou uvnitř. Na čtyřech delších plochách jsou viditelné body v kombinaci 2 – 2 – 4 – 4 a v týlu pak křížek. K naší škodě se nejspíš všechny body na kostce nedochovaly. Analogické kostky z našeho prostředí neznáme. Od „klasických“ germánských hracích kostek se liší tím, že jsou jednak kratší a jednak nejsou hodnoty vyryty v řadě, tak je známe například z Hoštic, Plotiště nad Labem, Přešťovic a Tuklat (ZEMAN 2001, 131), ale v podobě dnešního rozložení kostek do tří sloupců. Kostky patrně souvisí s nálezy jantarových hracích figurek.

Jantar (obr. 5)

Hráčskou soupravu doplňuje velice cenný soubor pěti drobných jantarových figurek na neznámou deskovou hru. Obdobné analogie pochází z daleko mladšího prostředí severní Evropy, např. obchodního střediska Haithabu (ULBRICHT 1984, Abb. 5C; GERDS 2001, Fig. 5.). Figurky můžeme rozdělit na tři základní typy: na figurku polokulovitého tvaru ve spodní třetině s ubývající podstavou s bronzovým středovým hřebem (č. 11a), na figurky polokulovitého tvaru ve spodní třetině s ubývající podstavou (č. 11d, 11e) a na figurky polokulovitého tvaru (č. 11b, 11c). Jantarové figurky se současně s kostkami nejspíš používaly ke stolní hře, která mohla předcházet dnešním šachům. Její pravidla ani přesná podoba není známa, ale jednotlivým tahům figurek předcházel hod kostkami (FINKENZELLER – ZIEHR – BÜHRER 2000,14). U hrobových nálezů figurek se často, tak jako v našem případě, objevují hrací kostky z parohu v počtech od jednoho do třech kusů (KORZUCHINA 1963, 93).Hrob obsahoval i drobný nález jantarového korálku (č. 8).

Datování

Datace hrobového celku je problematická a krajně nejistá. Ve výbavě se nachází několik předmětů, které jsou datovány naprosto odlišným způsobem. Keramická mísa przeworské kultury náleží předdřímskému období před zlomem letopočtu. Dle sdělení D. Kolbingera se v okolí nalézá laténské osídlení se silnou složkou przeworské kultury. Proto je možné, že se tato nádoba do hrobu dostala náhodou či jako starožitnost. Druhým vodítkem je část zkorodovaného lučíku železné kolínkovité spony rámcově datované do 2. pol. 2. stol. až 1. pol. 3. stol. umístěné netradičně u pravého kolena. Třetím vodítkem jsou sice prozatím nedatované nálezy z bronzu a jantaru, které ovšem spíše odpovídají inventáři z pozdní doby římské (4. stol.). Samotná orientace hrobové jámy S–J tento fakt spíše podporují. Ale není zcela vyloučena ani souvislost s římským pochodovým táborem z 2. století.     Osoba zde pohřbená měla silný vztah ke hře, což dokládají dva typy hracích kostek, a zároveň s největší pravděpodobností i k léčitelství (lékařský nástroj (?) v pouzdře, pinzeta a palička do hmoždíře (?)). Obdobný hrob se na našem území dosud nevyskytnul.

Antropologický posudek (J. Kala)

V hrobu byly nalezeny velmi špatně zachovalé kosterní pozůstatky dospělého jedince. Kosti jsou téměř zcela zničeny a silně fragmentární. Z důvodu špatné zachovalosti nebyly kosti myty, neboť by se mohly rozpadnout úplně.

Lebka

Několik drobných rozpadajících se fragmentů plochých kostí. Na jednom patrný okraj blíže neurčitelného neuzavřeného lebečního švu. Ostatní zlomky jsou zcela bez výpovědní hodnoty.Nalezen izolovaný zub – pravděpodobně dolní levá M3, malé apikální fasety, obrus odpovídá stupni C (LOVEJOY 1985, STLOUKAL 1999). Je poměrně velká.

Postkraniální skelet

Z kostí horních končetin zachovány úlomky kompakty dlouhých kostí bez výpovědní hodnoty a oboustranně silně poškozené distální epifýzy pažních kostí. Jejich kompakta je silně erodována, popraskána a při manipulaci se drolí. Rozvoj svalového reliéfu ani robusticitu nelze objektivně posoudit.Kosti pánevní zachovány zlomkovitě a velmi špatně. Inc. ischiadica major rozpoznatelná na jednom z fragmentů je spíše širší, acetabulum s relativně velkým průměrem a zaobleným okrajem. Z kostí dolních končetin dochováno velké množství drobných zlomků dlouhých kostí, větší zlomky z distálních konců femurů a holenních kostí poměrně robustní stavby. Také zánártní kosti pravé nohy (v bloku hlíny) jsou poměrně velké. Všechny zlomky se při manipulaci dále rozpadají. Z osového skeletu dochováno pouze několik silně poškozených fragmentů obratlů bez výpovědní hodnoty.

Závěr

Kosterní pozůstatky patří dospělému jedinci zemřelému ve věkové kategorii adultus I (popř. starší iuvenis, tj. mezi 18 až 22 lety). Věk určen na základě obrusu M3 a přítomnosti otevřeného lebečního švu, což jsou ale znaky silně variabilní. Pohlaví z kosterního materiálu neurčitelné, fragmenty pánve nevykazují jednoznačně ani ženské ani mužské znaky, postkraniální skelet i přes velmi špatnou zachovalost je spíše robustnější. S velkou výhradou by se snad daly kosterní pozůstatky považovat za pozůstatky muže.

Metalografický rozbor železné paličky (J. Hošek)

Za účelem ověření funkce železné paličky (č 12) byl proveden metalografický rozbor její pracovní části. Metalografický rozbor byl proveden v Laboratoři restaurování kovů AÚ AVČR v Praze.Metodika rozboru: Vzorek ve tvaru srpu byl vyříznut z hlavice předmětu pomocí diamantového vodou chlazeného kotouče, zalit do dentakrylu, vybroušen na sadě brusných papírů a doleštěn pomocí diamantových past. Posouzení struktury bylo provedeno po naleptání 3% nitalem na mikroskopu Olympus BX60. Fotodokumentace byla pořízena digitálním fotoaparátem Olympus C-5050Z, tvrdost se měřila vickersovou metodou na tvrdoměru Wilson-Wolpert 401MVD při zatížení 0,3kg. Metalografický rozbor: Odebraný vzorek sestává ze dvou hlavních strukturních oblastí. První, odpovídající horní polovině vzorku na obr. .., má rovnoosou feriticko-perlitickou strukturu velikosti zrn 8 ASTM. Obsah uhlíku dosahuje 0,2 až 0,3 %, tvrdost 128±5 HV0,3. Ve spodní části vzorku je hrubozrnná perliticko-feritická struktura s cca 0,4 až 0,5 % C. V uhlíkem bohatších zónách je ferit často ve formě šipek prostupujících perlitická zrna, v místech s cca 0,4% obsahem C se struktura blíží Widmannstättenově slohu. Tvrdost: 151±10 HV0,3. V obou oblastech jsou cementitické lamely perlitu převážně rozpadlé.  Hodnocení: Odebraná střepina z hlavice předmětu je železná až ocelová, beze známek konstrukčního řešení a kalení. Pravděpodobné je vyhřátí na teploty v okolí 700 °C při kterém započala globularizace perlitu. Mohlo jít o jednodušší nástroj či pomůcku s hlavicí nenáročnou na otěruvzdornost nebo tvrdost povrchové vrstvy. Vyloučit nelze ani možnost používání předmětu za vyšších teplot. Z uvedených výsledků vyplývá, že pokud se jednalo o paličku do hmoždíře, mohly být její pracovní částí drceny nebo roztírány pouze měkčí materiály – semena rostlin, ořechy, bobule apod. Nádoba, ke které palička patřila byla pravděpodobně ze dřeva. Je nutné připustit i jiné možnosti používání tohoto předmětu. S paličkou se mohlo manipulovat v ohništi při teplotách kolem 700°C nebo prošla požárem. (foto 2)

Stanovení chemického složení kovového hřebu jantarové figurky (M. Hložek)

Chemické složení kovového hřebu jantarové figurky bylo stanoveno energiově disperzní mikroanalýzou na elektronovém mikroskopu PHILIPS XL30 s analyzátorem EDAX (systém korekcí ZAF, urychlovací napětí 20 kV, doba načítání spekter 50 s). Analýza byla provedena na Ústavu materiálových věd a inženýrství FSI VUT v Brně. Měření bylo provedeno na hlavičce hřebu (obr. ). Naměřené hodnoty prvků u zkoumaného hřebu dokládají, že byl zhotoven ze stříbra, které neslo stopy olova a mědi. Ostatní naměřené prvky (O, Cl) odpovídají korozním produktům. (foto 3)

Literatura

DĄBROWSKA, T. 1997: Kamieńczyk. Ein Gräberfeld der Przeworsk–Kultur in Ostmasowien, Kraków.FINKELZELLER, R. – ZIEHR W. – BÜHRER, E. M. 2000: Šachy. 2000 let dějin hry, Praha.GERDS, M. 2001: Worked and Unworked Amber from Early Medieval Trading Places in the South–Western Baltic Region. Offa, Band 58, 115–122.GUPTE, O. 1998: Die knieförmig gebogene Fibeln der älteren römischen Kaiserzeit – Forschungsgeschichte und Forschungsstand. In: 100 Jahre Fiebelformen nach Oskar Almgren. Forschungen zur Archeologie im Land Brandenburg 5, 203–212.KORZUCHINA, G. F. 1963: Iz istorii igr na Rusi. Sovetskaja Archeologija 1963/4, 85–102.MARTYNIAK, G. – PASTWIŇSKI, R. – PAZDA, S. 1997: Cmentarzysko kultury przeworskiej w Ciecierzynie, gmina Byczyna, woj. Opolskie. Wróclaw.PAULUS, M. – PEŠKA, J. 2007: Hulín–Pravčice (okr. Kroměříž), Přehled výzkumů 48, v tisku.PEŠKAŘ, I. 1972: Fibeln aus der römischen Kaiserzeit in Mähren. Praha.STLOUKAL, M. a kol. 1999: Antropologie. Praha.ULBRICHT, Ingrid 1984: Bernsteinfunde aus Haithabu. Offa, Band 41, 169–175. ZEMAN, T. 2001: Germánská kostěná a parohová industrie doby římské ve středoevropském barbariku. Sborník prací FF BU, M6, 107–147.

Popis fotodokumentace:

• Foto 1a. Hulín – Pravčice, U obrázku, 2006. Vypreparovaný hrob s výbavou.
• Foto 1b. Hulín – Pravčice, U obrázku, 2006. Vypreparovaný hrob s výbavou – detailní pohled na výbavu.
• Foto 2. Hulín – Pravčice, U obrázku, 2006. Železná palička; a – předmět před konzervací (písmenem „b“ je označeno místo odběru vzorku); b – makrosnímek metalografického vzorku; c – feriticko-perlitická struktura „horní“ části vzorku; d – perliticko-feritická struktura „dolní“ části vzorku; leptáno nitalem
• Foto 3. Hulín – Pravčice, U obrázku, 2006. Detail hlavičky kovového hřebu jantarové figurky. Zobrazení pomocí
• Obr. 1. Hulín – Pravčice, U obrázku, 2006. Mapa lokality s vyznačením polohy hrobu H7 a příkopu římského tábora. P. Grenar.
• Obr. 2. Hulín – Pravčice, U obrázku, 2006. Kresba hrobu H7 s rozmístěním inventáře. Kresba A. Pešková.
• Obr. 3. Hulín – Pravčice, U obrázku, 2006. Nálezy z bronzu. Kresba A. Pešková.
• Obr. 4. Hulín – Pravčice, U obrázku, 2006. Nálezy ze železa. Kresba A. Pešková.
• Obr. 5. Hulín – Pravčice, U obrázku, 2006. Nálezy z jantaru a kosti. Kresba A. Pešková.
• Obr. 6. Hulín – Pravčice, U obrázku, 2006. Nálezy z keramiky. Kresba A. Pešková.