Novinky a aktuality

WORKSHOP - Terénní antropologie

Workshop TERÉNNÍ ANTROPOLOGIE:
Terénní metodika – laboratorní analýza – biologická charakteristika – individuální charakteristika?

S počátkem letošní sezóny terénních archeologických výzkumů se v prostorách Archeologického centra Olomouc uskutečnil 25. a 26. dubna metodický workshop Terénní antropologie a to díky unijnímu operačnímu programu Partnerství ve výzkumu a prezentaci archeologického kulturního dědictví. Hlavním cílem přednášejících se stala prezentace stávající metodiky a nejnovějších trendů v oblasti fyzické antropologie. Úkolem tedy bylo seznámit studenty archeologie a antropologie i pracovníky archeologických institucí, jak nejlépe uzpůsobit metodiku práce v terénu s ohledem na analýzy, jež by měly být s lidskými kosterními pozůstatky provedeny v laboratoři.
V roli lektorů se prezentovali v největší míře pracovníci a doktorští studenti univerzitních institucí. Zastoupena byla pracoviště:
– Katedra antropologie Filozofické fakulty Západočeské univerzity v Plzni
– Laboratoř biologické a molekulární antropologie Ústavu experimentální biologie Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity
– Ústav anatomie Lékařské fakulty Karlovy univerzity v Hradci Králové
– Ústav antropologie Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity
– Ústav archeologie a muzeologie Filozofické fakulty Masarykovy univerzity
– Ústav fyzikální elektroniky Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity.
Dále pak pracovnice muzeí a to:
– ÚstavAnthropos Moravského zemského muzea v Brně
– Západočeské muzeum v Plzni
Příspěvky přednesli i pracovníci institucí zabývajících se záchrannými archeologickými výzkumy a těmi byly:
– Archeologické centrum Olomouc, p. o.
– Labrys, o. p. s.
– Národní památkový ústav, pracoviště Ostrava
– Ústav archeologické památkové péče v Brně, v. v. i.
První den workshopu bylo předneseno deset příspěvků tematicky rozdělených do tří bloků. Přednášející se v prvním bloku věnovali aplikaci biochemických metod ve zpracování lidských kosterních pozůstatků (analýza DNA a možnosti sledování tafonomických změn). Druhý blok byl zaměřen na metrickou a aspektivní metodiku s přehledem, jaké analýzy lze aplikovat na určité části lidského skeletu. Byly představeny nejnovější trendy rekonstrukce kosterního materiálu v počítačovém prostředí a možnosti rekonstrukce podoby člověka na podkladě lebky. Metody dentální antropologie zakončily první den workshopu. Přednášející v tomto třetím bloku představily možnosti rekonstrukce zdravotního stavu a strategie výživy historických populací na podkladě studia zubní skloviny, respektive zubního kamene.
Přednášky druhého dne byly rozděleny do dvou bloků se sedmi příspěvky. V obou byly představeny metodiky aplikované na konkrétní výzkum. Týkaly se řešení výzkumu etážového středověkého hřbitova, problematiky výzkumu barokní krypty – prostředí kontaminované sporami hub a lidskými pozůstatky se zachovanými měkkými tkáněmi. Tři příspěvky se zabývali možnostmi terénního antropologa interpretovat konkrétní nálezovou situaci. Novému přístupu ke zpracování kremačních pozůstatků byla věnována předposlední přednáška. Workshop byl zakončen příspěvkem o zdravotních rizicích během přímého kontaktu s lidskými kosterními pozůstatky, či práce v uzavřeném prostředí hrobek a kostnic.
Workshop splnil svůj původní cíl, prezentoval současné trendy analýzy lidských kosterních pozůstatků a posluchači se též seznámili s limity interpretace antropologických dat. Workshop potvrdil, že pro kvalitní provedení výzkumu lidských pohřbů a k celkové rekonstrukci nálezové situace přispívá přítomnost antropologa během terénních prací. Pro přednášející se pak workshop stal vítanou platformou pro další spolupráci a setkávání. Příspěvky budou publikovány v časopise IANSA (Interdisciplinaria archaeologica – natural sciences in archaeology).