Osek nad Bečvou

OSEK NAD BEČVOU 
Výzkum starobronzového sídlištního objektu v Oseku nad Bečvou přinesl nález pohřbu dospělého muže uloženého tak, že hlava strupem ležely pod převisem tohoto objektu. Tělo mužovo bylo do jámy ukládáno v několika krocích, pozůstalí zřejmě jeho tělo spouštěli svisle dolů nohama napřed, poté co se obě chodidla a bérce dotkly dna jámy, došlo k flexi kolenních kloubů do polohy vkleče. Následně byl trup s hlavou vtažen pod převis jámy, a to za mužovu levou horní končetinu. Výslednou pohřební polohou těla se stal schoulený klek, kdy se pravá část trupu opírala o stěny jámy.
Antropologickou laboratorní analýzou byla zjištěna zřejmě oboustranná fraktura krčků dolní čelisti, s jistotou byl zlomen krček levý. Fraktura byla zhojena, došlo však k apozičnímu srůstu levé hlavice s krčkem. Zlomenina vznikla jako následek silného úderu či pádu na bradu. Důsledkem nenastala jen zlomenina krčků, ale i ante-mortem ztráta všech čtyř spodních řezáků (viditelná je resorpce zubních lůžek). Zhojení tak vážného traumatu je důkazem léčebných dovedností i altruistického chování tehdejší společnosti. Zlomenina musela být nejen fixována, ale k následné rehabilitaci muselo dojít poměrně brzy (maximálně po šestitýdenní fixaci), nedodrží-li se tento časový interval, dochází ke srůstu temporomandibulárního kloubu za vzniku ankylózy.
Léčbou neztratil čelistní kloub svoji funkci, došlo ovšem ke vzniku asymetrického postavení horní a dolní čelisti při skusu. Rovina skusu se sklání zleva kraniálně směrem doprava kaudálně. Změna roviny skusu je patrná na obrusu mesiálních ploch korunek zadních zubů (zuby třenové a stoličky), ten je dvoufázoví, tedy na mediálních plochách je patrná fasetování. Dále byla zjištěna i vývojová anomálie, a to tzv. hyperodoncie, nadpočetnost zubů v zubním oblouku. Konkrétně u muže z Oseka se v horní čelisti nacházejí dva nadpočetné řezáky a čtvrtá stolička v pravém horním kvadrantu.